16. 6. 2012
MUDr. Václav Dostál, Neurologická klinika, Pardubická krajská nemocnice
I když u Parkinsonovy choroby není stanovena zvláštní dieta,
jako například u metabolických onemocnění, přece jen je
dobře vyvážené a energeticky hodnotné jídlo velmi důležité.
Vyvážená strava dodá tělu více energie a také antiparkinsonská
léčba působí účinněji.
Tento příspěvek je pouhým nastíněním této závažné problematiky.
Do budoucna by bylo nejlepší řešení, vytvořit poradny
nutričních terapeutů, obeznámených s touto problematikou,
kteří by mohli upravit obecné zásady výživy přesně pro potřeby
jednotlivého nemocného.
Obecné zásady
Jídelníček by měl být pestrý, jak na živiny, tak na vitaminy a stopové
prvky. Energie přijímaná v potravě by měla být v rovnováze
s výdejem uskutečňovaným tělesným pohybem, aby nedocházelo
k přírůstku tělesné hmotnosti. Jídlo by mělo obsahovat
dostatek vlákniny (například v zelenině, celozrnném pečivu,
cereáliích, rýži). Dále nesmíme zapomínat na čerstvé ovoce. Je
vhodné omezit množství cukru v jídle (pozor na doslazované
potraviny, limonády apod.).
Vybírejte potraviny s nízkým obsahem saturovaných tuků
a cholesterolu. Vhodné je omezit množství soli. Dbejte na dostatečný
příjem tekutin – hlavně vody. Alkoholické nápoje nejsou
zcela zakázány, ale je nutná střídmost v jejich konzumaci.
Léky a jejich interakce s potravou
Je obecně známo, že levodopa působí účinněji, pokud je užívána
na lačný žaludek, asi půl hodiny před jídlem nebo 1 hodinu
po jídle. Měla by být zapita asi 200 ml vody. Takto se rychleji
vstřebá do krevního oběhu. Pokud je levodopa užita po jídle,
zvláště po jídle bohatém na bílkoviny (maso, mléčné výrobky
apod.), její vstřebávání do krevního oběhu se podstatně sníží
a klinický efekt (a tím pádem zlepšení pohyblivosti) bude menší.
Struktura levodopy je podobná aminokyselinám. Ve střevní
stěně existují specifické přenašeče, které přenášejí aminokyseliny
a levodopu do krevního oběhu a tyto přenašeče mají
omezenou kapacitu. Pokud je vstřebávána bílkovinná potrava,
jsou přenašeče obsazeny aminokyselinami, a tudíž zbývá menší
kapacita pro levodopu, jíž se dostane do krevního oběhu menší
množství.
Proto se doporučuje, jíst menší množství potravy ve více porcích
mezi dávkami levodopy. Samozřejmě, pokud užíváte levodopu
velmi často (např. každé 2 hodiny), může to být problém. Někdy
proto nezbývá, než hlavní jídlo bohaté na bílkoviny (například
maso) přesunout až na večeři. Po bohaté bílkovinné večeři bude
sice efekt levodopy horší, ale pokud nevykonáváte večer větší
fyzické aktivity, je to lepší, než být hůře pohyblivý během dne.
Jen velmi vzácně předepisuje lékař nízkobílkovinnou dietu.
To, co zde bylo řečeno o levodopě, neplatí pro dopaminové
agonisty (Mirapexin, Requip). Tyto léky bílkoviny neovlivňují
a mohou být užívány po jídle.
Co dělat, pokud špatně snášíte léky (pocity na zvracení apod.)
Zapíjejte léčivo ledovou vodou, popř. přidejte do vody trochu
cukru. Sladká voda lépe zklidní žaludek než například hořké
tekutiny. Nepijte pomerančové nebo grapefruitové džusy, které
zhoršují kyselost žaludku. Pijte tekutiny pomalu. Medikaci
můžete zajíst malým množstvím nízkobílkovinného jídla
(sušenka, houska apod.). V těžších případech předepíše lékař
lék domperidon (Motilium), který zabrání působení levodopy
na žaludeční stěnu.
Suchost v ústech
Pocity sucha v ústech jsou u pacientů s Parkinsonovou chorobou
velmi časté. Mohou být způsobeny i některými léky,
zejména anticholinergiky (Akineton, Benztropin).
V tomto případě pijte dostatek tekutin. Omezte množství
kofeinu (hlavně kávu, ale i kofeinové nápoje jako je coca cola
a čokoládu). Zkuste cucat bonbony, abyste podpořili tvorbu
slin. Nepoužívejte ústní vody obsahující alkohol, který sliznice
ještě více vysušuje.
Nechutenství
Nechuť k jídlu je složitý problém. Často bývá způsobena depresí,
kterou je nutno léčit a s náladou se zlepší i chuť k jídlu.
V případě nechutenství doporučujeme jíst častěji malé porce,
v pití se vyhýbat kofeinovým nápojům. Snažte se povzbudit
chuť k jídlu i přiměřenou fyzickou aktivitou (krátká procházka
apod.). Upřednostňujte energeticky vydatná jídla.
Poruchy polykání
Zejména v pokročilých stadiích onemocnění jsou potíže s polykáním
častým příznakem onemocnění. Odborně se hovoří
o dysfagii. Dochází k uváznutí jídla, potrava se vrací zpět z krku
do úst a pacient ji nemůže polknout. V pokročilých případech
může dojít až k aspiraci potravy (jejímu vniknutí do dýchacích
cest). Pacienti a jejich pečovatelé musí proto být při jídle značně
opatrní, doporučuje se měkká či mixovaná strava. V některých
případech pomůže rehabilitace podobná logopedickým
cvičením.
Někdy však nezbývá než příjem potravy sondou. Není se čeho
bát, jedná se dnes už o vypracované techniky, které pacienta
nepoškozují a přivedou potravu do trávicího systému bez
potřeby polykání. Je to možné provést nazogastrickou sondou,
tedy sondou přes nos do žaludku. To je sice technicky jednoduché,
ale pro pacienta nepohodlné a sonda dráždí sliznici
jícnu. Proto se při potřebě dlouhodobé výživy sondou přistupuje
k tzv. perkutánní endoskopické gastrostomii (PEG), kdy se
sonda zavádí přímo přes břišní stěnu do žaludku
převzato z časopisu Parkinson č.30