PARKINSONOVA CHOROBA
4. 7. 2012
Parkinsonova choroba
(Obrna třaslavá)
V poslední době často zmiňovanou neurologickou nemocí, zejména v souvislosti se zdravotním stavem papeže Jana Pavla II., byla Parkinsonova choroba. Tuto nemoc poprvé v roce 1817 popsal londýnský lékař James Parkinson. Její původní název by se dal do češtiny přeložit jako obrna třaslavá. Protože se však ve skutečnosti o obrnu nejedná, ponechme jí název Parkinsonova choroba.
V čem spočívá podstata této tajemné nemoci? Může postihnout každého z nás, může překvapit naše blízké, může nám zkomplikovat a změnit život. Máte v rodině někoho, koho tato choroba postihla?
Parkinsonova choroba není nakažlivá. Vyvolána je poškozením nervových buněk zejména v tzv. černé substanci (substantia nigra) v mozku. Je-li v průběhu několika let nepozorovaně poškozeno nebo zničeno 60 až 70% dopamin produkujících buněk, nemoc se začne projevovat viditelnými příznaky.
Příčina odumírání buněk je dodnes neznámá. Možná se na poškozování buněk podílejí volné radikály a oxidativní stres, uvažuje se také o příliš vysoká aktivitě jiného neurotransmiteru, glutamátu.
Jisté je, že se parkinsonské příznaly mohou vyskytnout i po různých nemocech (jako důsledek zánětu mozku při některých encefalitidách, po těžké chřipce i po některých jiných virových infekcích – po spalničkách, planých neštovicích aj., ale např. také po užívání drogy označované jako MPTP, výsledku nekvalifikovaného pokusu o syntézu heroinu, která je vysoce toxická pro nervové buňky produkující dopamin).
Genetické podněty zcela jistě hrají nějakou roli, nejsou ovšem rozhodující: existují rodiny, v nichž došlo k více případům Parkinsonovy choroby, ale žádný zřejmý genetický faktor dosud nebyl nalezen. Škodlivé vlivy životního prostředí jsou diskutovány mezi odborníky, zatím se je ale nepodařilo prokázat
Příčina odumírání buněk je dodnes neznámá. Možná se na poškozování buněk podílejí volné radikály a oxidativní stres, uvažuje se také o příliš vysoká aktivitě jiného neurotransmiteru, glutamátu.
Jisté je, že se parkinsonské příznaly mohou vyskytnout i po různých nemocech (jako důsledek zánětu mozku při některých encefalitidách, po těžké chřipce i po některých jiných virových infekcích – po spalničkách, planých neštovicích aj., ale např. také po užívání drogy označované jako MPTP, výsledku nekvalifikovaného pokusu o syntézu heroinu, která je vysoce toxická pro nervové buňky produkující dopamin).
Genetické podněty zcela jistě hrají nějakou roli, nejsou ovšem rozhodující: existují rodiny, v nichž došlo k více případům Parkinsonovy choroby, ale žádný zřejmý genetický faktor dosud nebyl nalezen. Škodlivé vlivy životního prostředí jsou diskutovány mezi odborníky, zatím se je ale nepodařilo prokázat
Prvními příznaky Parkinsonovy chroby může být ztuhlost v oblasti ramen nebo ztráta citlivosti a bolesti v ramenou nebo nohou. Dále mohou na nemoc ukazovat neohrabanost a rychlá únavnost, a také poruchy vlastnoručního písma (jeho nápadné zmenšení, mikrografie). Důsledkem omezení malých pohybů je zhoršení mnoha běžných úkonů denního života, například čištění zubů, zapínání oblečení atd. Vedle držení těla v předklonu a charakteristické chůze jen velmi malými krůčky se při rozvinuté chorobě objevují tři hlavní příznaky, které jsou známy pod společným označením „parkinsonská trias“: rytmický třes (tremor), zvýšení svalového napětí (rigor) a zpomalení a omezení všech pohybů (akinéza). Tyto příznaky jsou v počátku nemoci vyjádřeny jen na jedné polovině těla („dominantní polovina“): její postižení v dalším průběhu choroby bývá větší. V pokročilejíším stádiu se příznaky většinou rozšíří i na druhou polovinu těla. Čím dříve je choroba rozpoznána, tím lépe se s ní dá bojovat. . Příčiny Parkinsonovy choroby nejsou známy. Existuje mnoho teorií. Podle jedné hypotézy jsou buňky ničeny toxiny v těle, které již játra nedokáží zneutralizovat. Podle jiné teorie jsou příčinou jedy z okolního prostředí (pesticidy,herbicidy…)
I podvýživa je považována za rizikový faktor.
I podvýživa je považována za rizikový faktor.
Příznaky a diagnostika přehledně
· Třes svalů, klidový třes rukou
· Zpomalení pohybů
· Ztuhlost svalů, nejvíce po ránu
· Ochuzená obličejová mimika, maskovitý vzhled
· Obtížná chůze - rychlé malé šouravé krůčky, nahrbení dopředu
· Narušení automatických obranných pohybů
· Rozmazaná a těžko srozumitelná řeč (" skandovaná řeč")
· Mikroskopické písmo
· Ztráta chuti k jídlu
· Depresivní nálada
· Pokles krevního tlaku ve stoje (posturální hypotenze) , nebezpečí mdlob
· Po několikaletém průběhu může docházet i k poruchám intelektu